MOTTO
"Dej mi mladou duši, Pane. Ať nenaříká, nereptá. Dej, ať neberu moc vážně své pošetilé malé já. Dej mi, prosím, humor Pane a milost, abych chápal vtip,
ať mám radost ze života a umím druhé potěšit."

Leden 2016

Zlomené dítě

19. ledna 2016 v 21:06 | Stev |  Škola
"Stáli jsme se synem ve frontě na reklamaci zboží, když jsem si všiml malého chlapce - nebylo mu víc než šest let. Díval se na svého tátu a nesměle se ptal, jestli až to tady vyřídí, koupí mu zmrzlinu. Otec na něj zvysoka pohlédl a procedil skrz zuby, ať je zticha a nevyrušuje.
Chlapeček se okamžitě přitiskl ke zdi a stál bez pohnutí a hlesu nějakou dobu.
Když se fronta trochu pohnula, odvážil se klučík jít znovu za tátou. Potichu si zpíval nějakou dětskou písničku. Zdálo se, že už zapomněl, jak hněvivě ho táta prve zakřikl. Teď se otec znovu otočil a s křikem mu vynadal, že dělá kravál. Chlapeček se honem znovu postavil ke zdi.
Byl jsem úplně bez sebe. Jak to, že ten člověk neviděl to, co jsem viděl já? Jak mohl nevidět to krásné stvoření stojící v jeho stínu? Proč bez chvilinky zaváhání "vytlouká" každý náznak štěstí z vlastního dítěte? Proč si necení toho kratičkého času, kdy je pro svého syna vším?